Parainfluenza

Psincový ( kotcový ) kašel u psů Infekční laryngotracheitida, ILT

Psincový kašel u psů, známý rovněž jako kotcový kašel, je častým onemocněním, se kterým se veterinární lékař ve své praxi setkává. Infekční laryngotracheitida u psů, ILT, je akutní infekční onemocnění, které postihuje hrtan, průdušnici a průdušky - lze je tedy zařadit mezi onemocnění horních cest dýchacích zvířete, s příznaky velmi podobnými lidské chřipce : dochází k infekci horních a dolních cest dýchacích spojených s výtokem a vykašláváním hlenu, slzením, malátností a někdy zvýšené tělesné teplotě zvířete u těžšího průběhu spojené s úbytkem tělesné hmotnosti. Rozvoj projevů psincového kašle závisí na podílu jednotlivých virů a bakterií, stáří, imunitě a kondici psa. Kotcový kašel, infekční laryngotracheitida, může probíhat jako krátkodobý kašel nebo jako těžký zápal plic.

Co způsobuje ILT, psincový, kotcový kašel u psů

Psincový, kotcový kašel psů je multifaktoriální onemocnění, což znamená, že toto onemocnění může mít více původců. Obecně se má za to, že prvotním spouštěčem psincového, kotcového kašle, je z převážné většiny virus parainfluenzy a psí adenovirus, tedy virus parainfluenzy typ 2 a psí adenovirus typ 2. Po infekci těmito viry dochází k rozsáhlému poškození sliznice dýchacího aparátu, které umožní osídlení této sliznice bakteriemi, kdy následně dochází k infikaci zvířete bakterií Bordetella bronchiseptica, která však může v některých případech působit i jako primární původce. 

Pejsek postižený tímto onemocněním pak pro oslabený imunitní systém často podléhá i některým sekundárním infekcím, což znamená, že se do oslabeného organismu mohou dostat i některé viry, vůči kterým je pes v běžných podmínkách imunní, jako např. Pasteurella pneumotropica, rod kokobacilárních až vláknitých bakterií způsobujících onemocnění dýchacích cest,  bakterií z čeledi Streptococcacae, které primárně způsobují záněty dýchacích cest u člověka, Pseudomonas především ze skupiny Gammaproteobacteria, a Klebsiella, které se přirozeně vyskytují v půdě. Neléčený psincový kašel tedy může být i souběhem několika infekcí způsobených více bakteriálními infekcemi, který velmi často ústí až do nebezpečného zápalu plic a poškození kardiovaskulárního systému zvířete.

Průběh a projevy onemocnění psincovým, kotcovým kašlem

Psincový ( kotcový ) kašel u psů je onemocněním podobným lidské chřipce, vyznačuje se však některými odlišnostmi : Inkubační doba psincového ( kotcového ) kašle je přibližně pět až deset dnů, což znamená o něco déle, než u lidské chřipky. Prvotní projevy jsou mírnější než u člověka, neléčený psincový kašel u psů však může mít mnohem závažnější následky, než lidská neléčená rýma či chřipka, se kterou se zdravý lidský organismus běžně během několika dní při standardním průběhu vyrovná.

Následující těžší průběh onemocnění psincovým kašlem můžeme pozorovat u závažné bakteriální infekce zvířete s oslabeným imunitním systémem :

 

  • 0-1 den : Dochází k infikování sliznic v dýchacích orgánech zvířete virem parainfluenzy typ 2, nebo psím adenovirem typ 2 ( často také souběhem obou infekcí ). Může také dojít k primární infikaci bakterií Bordetella bronchiseptica. Bakterie svým působením „přemohou“ obranyschopnost zvířete, odstraní ochranný povlak sliznice dýchací soustavy psa a počínají se velmi rychle rozmnožovat
  • 3-6 den : Bakterie se velmi rychle rozmnožují a napadají stále větší část dýchacího traktu zvířete. Lze pozorovat výtok z nosu, slzení, zarudnutí očí, malátnost, únavu. Pes rovněž může „kýchat“ podobně jako lidé a stejně tak i „kašlat“ , třít si čenich packou. Zpočátku suchý vyčerpávající dráždivý kašel může vyústit až ke zvracení. Nebyl – li pes infikován již v počátcích, často dochází k infekci bakterií Bordetella bronchiseptica.
  • 7-9 den : Infekce se zpravidla již rozšířila do převážné části dýchacích cest psa. Bakterie často napadají již i dolní cesty dýchací a průdušky. Pozorujeme zvýšenou únavu, slzení, zarudnutí očí, nechuť k jídlu, zvýšenou konzumaci tekutin. Později suchý kašel, který často psa již silně dáví, přechází do kašle vlhkého, kdy pes při kašli vykašle takzvaný výhoz – jedná se v podstatě o hleny, které se tvoří v důsledku zánětu. Tento výhoz je silně infekční s vysokým obsahem nebezpečných bakterií.
  • 9-12 den : Vyčerpané zvíře již trpí silným výtokem z očí a nosu, vlhký dávivý kašel již zvíře trápí bez přestání. Výtok je z počátku vodnatý, později hlenovitý až hlenohnisavý. Infekce již zpravidla napadla i dolní cesty dýchací, zvíře je apatické. V této fázi již často pes nemusí mít sílu ke konzumaci tekutin, což, zejména v letních měsících, vede k dehydrataci organismu. 
  • 12-14 den : U silně vyčerpaného a zvířete již můžeme očekávat rozvíjející se infekční zápal plic spojený se silným výtokem z očí, otokem kolem očí, slinění, dávení, kašel, snaha o výhoz hlenu, třes. V organismu dehydrovaného zvířete, které nepřijímá potravu se infekce dále šíří a napadá celou dýchací soustavu zvířete.
  • 14-18 den : Neléčený zápal plic a celková vyčerpanost zvířete mohou vést k závažným zdravotním komplikacím. V této fázi již často dochází k trvalým poškozením dýchacích cest ( chronická onemocnění ) a onemocněním srdce a cév. 

Kde a kdy se psincový ( kotcový ) kašel psů nejvíce vyskytuje :

Nejčastěji se s psicovým kašlem, s infekční laryngotracheitidou, můžeme setkat v aglomeracích s vysokým výskytem psů, jako jsou například městská centra, sídliště, déletrvající výstavy či závody psů, rovněž tak to mohou být chatové oblasti i campy.

ILT, infekční laryngotracheitida psů se velmi ráda vyskytuje právě tam, kde více psů tráví více času pohromadě : Toto onemocnění je silně nakažlivé. 

Jak se může pes nakazit psincovým kašlem ?

S ohledem na to, že psincový ( kotcový ) kašel je onemocněním bakteriálním a virovým, přenáší se především kapénkami, tedy výlučkem hlenu v okamžiku, kdy si pes „kýchne“. Výlučky obsahující viry a bakterie pak navíc, pokud jsou spojeny s výtokem hlenu, jiný pes snadno může olíznout či očichat. Přinést si domů psincový kašel však může i člověk a nakazit tak svého psa nevědomky : očichá či olízne-li pes botu či lidskou končetinu, která přišla do styku se slinami či hlenovými výlučky  nakaženého psa, pes může onemocnět i bez toho, aby se nacházel v místě vyšší koncentrace jiných psů. Samotný virus se však vylučuje i močí – znamená to, že k nákaze Vašeho pejska může dojít například i olíznutím infikovaného místa či předmětu, tedy stykem tlamy psa s místem, kde jiný pes nakažený virem parainfluenzy močil.

Nejčastěji se s psincovým kašlem, ILT u psů, můžeme setkat na jaře a na podzim – tedy podobně jako u lidí, kdy na tento fakt má vliv především časté střídání teplot, vlhkost ovzduší – obecně však lze říci, že se váš pejsek může psincovým kašlem nakazit v průběhu celého kalendářního roku : právě jaro a zejména pak léto jsou pro šíření tohoto onemocnění přímo ideální, především pak ve větších městech a v místech s vysokou koncentrací psů - příliš tedy nezáleží na tom, o jaké roční období či délku pobytu zvířete se jedná : Je -li na konkrétním místě více psů, je třeba s onemocněním ILT u psů vážně počítat.

Nebezpečí nákazy psa psincovým ( kotcovým ) kašlem

Psincový kašel, infekční laryngotracheitida, není onemocněním u léčených očkovaných psů s dobrou zdravotní kondicí primárně závážným, neléčené však může vést až k vážným zdravotním komplikacím zvířete, zápalům plic, které mohou přerůst až k poškozením srdce a oběhového systému zvířete spojených s chronickými záněty dýchacích cest. Fyziologickou kompenzací tlakových výkyvů při kašli totiž dochází velmi často ke zvětšení srdečního svalu a toto zvětšení se při komplikacích stává trvalým, což, bohužel, otevírá dveře možnostem nezvratného poškození kardiovaskulárního aparátu psa. Právě toto vážné nebezpečí je třeba zohlednit v rámci pravidelné péče o zdraví Vašeho miláčka.

Kteří psi jsou psincovým kašlem nejvíce ohroženi ?

  • Psi na výstavách, závodech, soutěžích a přehlídkách
  • Psi v campech, chatových oblastech, psi v psích hotelech
  • štěňata
  • starší psi
  • Psi s jiným probíhajícím onemocněním
  • Všichni nevakcinovaní psi

Jak léčit psincový kašel a jak se infekci psincovým kašlem vyhnout ?

Léčba psincového kašle, právě pro celou řadu skrytých vedlejších změn vyžaduje vždy návštěvu veterinárního lékaře, který vyjma standardní terapie stanoví individuální program pro posílení organismu pejska. Pokud se již tedy psincový kašel projeví, lze použít v počátečních fázích preparáty na tlumení kašle či jiná antitusika bez použití antibiotik. Základem léčby je pak především klid a eliminace veškěrých podnětů vyvolávajících záchvaty kašle spolu s co nejvyšší možnou karanténou : nemocný pes by se rozhodně neměl zdržovat v blízkosti jiných psů

Při léčbě psincového kašle lze podávat :

  • antitusika s obsahem kodeinu v případech, kdy se vyskytuje suchý kašel
  • expetorancia v případech, kdy je vykašláván hlen
  • antibiotika v těžších  nebo déle probíhajících případech spojených s horečkou
  • nesteroidní antiflogistika jako léčiva na zánět, zvýšenou teplotu a bolest
  • Imunostimulátory  jako jsou např. beta-glukány obsažené ve výtažcích z hlívy ústřičné, které působí proti zánětlivým onemocněním, proti virovým, bakteriálním a plísňovým infekcím 

Nejlepší léčbou však je prevence a proto je také velice vhodné psy u kterých předpokládáme nakažení psincovým kašlem (hlavně psy určené na výstavy, myslivecké) případně, u kterých předpokládáme horší průběh nemoci (typicky psy starší, případně se sníženou imunitní odpovědí) v dostatečném předstihu vakcinovat proti psincovému kašli vakcínou, která obsahuje i bakteriální kmen Bordetella bronchiseptica. 

Prevence psincového kašle :

Pro prevenci rozvoje infekce kotcového kašle je dostupná živá vakcína s kmenem Bordetella bronchiseptica pro intranasální aplikaci. Po použití této vakcíny se imunitní odpověď vyvíjí již po 3 dnech, kdy cílem této vakcinace je omezit kolonizaci sliznice dýchacího aparátu mikroorganismy a zabránit rozvoji klinických příznaků. V případě, že se u psa vakcinovaného proti psincovému kašli přecejen onemocnění rozvine, vyznačuje se mírným průběhem a pes jej bez větších problémů zvládne.

Vakcína je bezpečná i pro březí feny a štěňata od 2 týdnů stáří, kdy revakcinace se provádí až po jednom roce. Vakcinace se zejména doporučuje pro psy v chovatelských a výcvikových zařízeních, psích hotelech, před hromadnými akcemi, tedy výstavami, svody, soutěžemi, srazy ale i kempováním, společnými dovolenými, zájezdy apod. Vakcinaci proti psincovému kašli rovněž doporučujeme psům, kterým by kašel zhoršil průběh jiného onemocnění, zejména tedy kardiakům, starým a oslabeným jedincům a zejména všem psům, kteří odjíždějí se svými pány na dovolenou, a to jak tuzemskou, tak i zahraniční.

https://microbewiki.kenyon.edu/index.php/Pasteurella
https://en.wikipedia.org/wiki/Pasteurella

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC373201/